To bylo tak. Sedím doma. Jako vždy. A dumám nad tím, proč se musím pokaždé tak moc snažit, aby mi ostatní alespoň trochu rozuměli. Mně do té doby totiž nikdy nepřilo na mysl, že by bychom se v tomto nějak zásadně lišili. Prostě je snad normální, že když mi někdo něco sděluje, tak ho vnímám a soustředím se na to, co mi sděluje, no ne? No, ale v reaálu mi to tak nefungovalo. Chci sdělit myšlenku (small-talk je bokem, toho se toto téma netýká), a až na výjimky vidím jen záda nebo krčení ramen. A tak si říkám - holt je se mnou něco špatně.
Otevřu vyhledávání, dnes už si nepamatuju přesně jaké “klíčové slovo” jsem použil, ale napsal jsem tam něco jakože “Co je se mnou špatně?” mi vyhledavač ukázal nějaké divné testy a typologii a tak jsem se do toho pomalu začetl a začal si dělat ty testy. A vyšlo mi INFJ. A tak jsem objevil MBTI. A o INFJ zase někdy jindy.
